Jump to content

उत्तर कन्नड जिल्ला

विकिपिडिया नं
Chaturmukha Basadi, Gerusoppa
Kodlamane Shree Vishnumurthy Temple
उत्तर कन्नड
  जिल्ला  
[[File:
|250px|none|alt=|Clockwise from top-left:Jog Falls, Murudeshwar Temple, Kali River Bridge at Karwar, Om Beach at Gokarna, Madhukesvara Temple at Banavasi]]Clockwise from top-left:Jog Falls, Murudeshwar Temple, Kali River Bridge at Karwar, Om Beach at Gokarna, Madhukesvara Temple at Banavasi
Nickname(s): Kashmir of Karnataka
Uttara Kannada in Karnataka
Uttara Kannada in Karnataka
[[File:Map|250px|none|alt=|Location of उत्तर कन्नड]]
Country  India
State Karnataka
Established 1 November 1956
Talukas
Government
 - District Minister Mankal S Vaidya
 - Zilla Panchayat President
 - MP Vishweshwar Hegde Kageri
 - DC Lakshmi Priya. K , I.A.S[]
Area
 - Total १०,२९१ km2 (३,९७३.४ sq mi)
Area rank 5th
ElevationAverage ६०० m (१,९६९ ft)
Population (2011)[]
 - Total १,४३७,१६९
 - Rank 20th
 - Density १४०/km2 (३६२.६/sq mi)
Languages
 - Official Kannada[]
Time zone IST (UTC+5:30)
PIN 581xxx
Telephone code +91 0(838x)
ISO 3166 code IN-KA
Vehicle registration * Karwar KA 30
Coastline 142 kilometres (88 mi)
Literacy 84.06%
Lok Sabha constituency Uttara Kannada
Climate Monsoon (Köppen)
Precipitation 2,835 millimetres (111.6 in)
Avg. summer temperature 33 °C (91 °F)
Avg. winter temperature 20 °C (68 °F)
Website uttarakannada.nic.in

उत्तर कन्नड जिल्ला भारतया कर्नाटक राज्यया छगू जिल्ला ख।

भूगोल व वाफय्

[सम्पादन]
करवार सनिलः

थ्व जिल्लाया मू भौगोलिक विशेषता पश्चिमी घाट अथवा सह्याद्री गुंझ्वः ख। थ्व गुंझ्वः थ्व जिल्ला जुया उत्तर निसें दक्षिण तक्क वनि। सह्याद्रि व समुद्रया दथुइ छगू चिब्यागु तटीय ख्यः दु, गुकियात पायाङघाटया नामं म्हसीकिगु या। थ्व ख्यःया ब्या 8 to 24 kilometres (5.0 to 14.9 mi) तक्क दु। तटीय ख्यः धुंका ६० निसें १०० मिटर तक्कया समतल च्वकाः दूगु पर्बः दु, व पर्बःया ल्यूने सह्याद्रीया रीज व च्वका दु । सह्याद्रिसया पूर्वय् बालाघाट अपल्याण्ड दु, गुगु विशाल दक्कन पठारया छगू भाग खः । आर्द्रता दुगु फय् पश्चिमपाखें वइ, अले दच्छिया औसत समुद्री तटय् 3,000 millimetres (120 in) निसें सह्याद्रिजया पश्चिममी पाखाय् 5,000 millimetres (200 in) तक वा वइ। थ्व गुंझ्वःया पूर्वय् सह्याद्रिया वाया किचः (पर्बःया वा मवइगु पाखा) क्षेत्र दु, गन 1,000 millimetres (39 in) वार्षिक औसतया म्हो जक मात्राय् वा वइ। अप्व वा जुन–सेप्टेम्बर मनसुनय् वइ। प्यंगू मू खुसि सह्याद्रिया च्वकां पश्चिमपाखे समुद्रय् वनी; उत्तर निसें दक्षिण तक काली, गंगावाली, अघनाशिनी, शरावती थनया मू खुसि ख। थ्व खुसितेसं यक्व झ्वाला दयेकिगु या, अघनाशिनी खुसि ११६ मिटर हाकःगु थन्याःगु छगू झ्वाला ख, मागोड झ्वालाय् बेदती खुसि निगु तकिंइ १८० मिटर क्वबाइ, शिवगंगा झ्वालाय् सोन्दा (शालमाली) खुसि ७४ मिटर क्वबाइ, व लालगुली झ्वाला व मैलवर्माने झ्वाला जुसें काली खुसिइ बाहा वनि। तटीय भूमिइ थ्व खुसिं तःब्याःगु खुसि-क्वः दयेकिगु या, थ्व खुसि-क्वः तटं छुं किलोमिटर दुने ला।

तालुका

[सम्पादन]
जिल्ला तालुक नगर स्थिति
उत्तर कन्नड
कारवार तालुकाC.M.C
शिरसि तालुकाC.M.C
जोय्डा तालुकाT.P
भट्कळ तालुकाT.M.C
कुमटा तालुकाT.M.C
अंकोला तालुकाT.P
हळियाळ तालुकाT.P
हॊन्नावर तालुकाT.P
मुंडगोडु तालुकाT.P
सिद्धापुर तालुकाT.P
यल्लापुर तालुकाT.P

M.Corp= Municipal Corporation
C.M.C= City Municipal Corporation
T.M.C= Town Municipal Corporation
T.P= Town Panchayat

जनसंख्या

[सम्पादन]

सन् २०११स जनगणना कथं थ्व जिल्लाया तालुका व ग्रामीण जनसंख्या थ्व कथं दु-

राज्य कोद जिल्ला कोद तालुका कोद प्रशासनिक इकाइ राज्य/जिल्ला तालुका सकल गां ग्रामीण जनसंख्या सकल ग्रामीण मिजं सकल ग्रामीण मिसा
२९राज्यकर्नाटक२७३९७३७४६९३३५१८९२९३५४१८५३९९८१
२९५६३जिल्लाउत्तर कन्नड जिल्ला१२४३१०१८१८८५१४९१०५०३२७८
२९५६३५४७८तालुकाकारवार५०७३६७१३७२७९३६३९२
२९५६३५४७९तालुकासूपा११४५२०१२२६१६७२५८४५
२९५६३५४८०तालुकाहलियाल११०९१५६३४६६०३४४९६०
२९५६३५४८१तालुकायल्लापुरा१२४५८२१०२९५६३२८६४७
२९५६३५४८२तालुकामुंडगोड८४८३६३८४४७०८३८९३०
२९५६३५४८३तालुकाशिरसि२२८१२४०२६६२६८०६१३४६
२९५६३५४८४तालुकाअंकोला७७७५३८८३८१०३३७२८५
२९५६३५४८५तालुकाकुमटा११०११७५६१५९३८३५८१७८
२९५६३५४८६तालुकासिद्दापुरा१९५८३११८४११६९४१९४९
२९५६३५४८७तालुकाहोन्नावरा९२१४७१५५७३६७०७३४८५
२९५६३५४८८तालुकाभटकल५९१११८४६५५५८५५६२६१

स्वयादिसँ

[सम्पादन]

पिनेया स्वापू

[सम्पादन]
  1. https://uttarakannada.nic.in/en/
  2. District Census 2011: Uttara Kannada. Registrar General and Census Commissioner of India.
  3. Report of the commissioner for linguistic minorities in india | page 99.