Jump to content

खतांझंगः

विकिपिडिया नं
नेपाललिपि परिक्षण: 𑐠𑑂𑐰 𑐥𑑁𑐫𑐵 𑐣𑐾𑐥𑐵𑐮𑐮𑐶𑐥𑐶𑐂 𑐥𑐬𑐶𑐎𑑂𑐲𑐞 𑐥𑑁 𑐧𑑂𑐰𑐣𑐾𑐟: खतांझंगः 𑐟𑐶𑐫𑐵𑐡𑐶𑐳𑑄𑑋
A black-rumped flameback
Diagram showing the hyoid bone of Dendrocopos major
Use of cacti
?खतांझंगः, सिँक्वाःझंगः
हिस्पानियोलान खतांझंगः
Tapping sound of a woodpecker (help·info)
वैज्ञानिक वर्गिकरण
किंगडम: Animalia
फाइलम: Chordata
क्लास: Aves
सबक्लास: Neornithes
इन्फ्राक्लास: Neognathae
सुपरअर्डर: Neoaves
अर्डर: Piciformes
सबअर्डर: Pici
परिवार: Picidae
Vigors, 1825
Subfamilies

Jynginae – wrynecks
Nesoctitinae – Antillean Piculet
Picinae – woodpeckers, sapsuckers
Picumninae – typical piculets

खतांझंगः वा सिँक्वाःझंगः पिसिदे (Picidae) परिवारया झंगः ख। थ्व परिवारया झंगः हलिमय् अस्त्रेलिया, न्यु जिल्यान्द, मादागास्कर व मेमेगु अति हे ध्रुवीय थासय् जक्क मदु। थुकिया आपालं प्रजाति जंगलय् च्वनि धाःसा छुं प्रजाति सिमा मदूगु क्षेत्र दसु पत्थरी गुं लागा व मरुभूमिइ च्वं।

पिसिदे Piciformes अर्दरया ८ता जक्क ल्यं दनिगु म्वानाच्वंगु परिवारय् छता ख। पिसिफर्मस् अर्दरया मेमेगु झंगः दसु jacamar, पफबर्द (puffbird), क्यापितोनिदे (Capitonidae), तोउक्यान (toucan), व हनिगाइद (honeyguide)तयेत पारम्परिक रुपय् खताझंगः, पिकुलेत (piculet), राइनेक (wryneck), व स्यापसकर (sapsucker)नाप नापंया स्वापू दूगु प्राणीया रुपय् कायेगु या। आधुनिक दिएनए सिक्वेन्सं थ्व विचायात पाय्‌छि धकाः क्यंगु दु। []

थ्व परिवारया ३०गु जेनेराय् करिब २०० प्रजाति दु। थ्व परिवारया यक्व प्रजातितेगु प्राकृतिक वासस्थान मासेजूगुलिं लोपोन्मुख दु। निता प्रजाति आइभोरी बिल्द वुदपेकर (Ivory-billed Woodpecker) व इम्पेरियल वुदपेकर (Imperial Woodpecker) ३० दँ निसें लोप जूगु धका कायेगु या। (थ्व विषयय् अझ नं छुं प्रतिवाद दनि)[]

लिधंसा

[सम्पादन]
  1. Benz, Brett W.; Robbins, Mark B. & Peterson, A. Townsend (2006). "Evolutionary history of woodpeckers and allies (Aves: Picidae): Placing key taxa on the phylogenetic tree". Mol. Phylogenet. Evol. 40 (2): 389–399. DOI:10.1016/j.ympev.2006.02.021. 
  2. Cracraft, Joel & Morony, John J. Jr. (1969). "A new Pliocene woodpecker, with comments on the fossil Picidae". American Museum Novitates 2400: 1–8. 
  3. Gibson L. (2006). "Woodpecker pecking: how woodpeckers avoid brain injury". Journal of Zoology 270 (3): 462–465. DOI:10.1111/j.1469-7998.2006.00166.x. 
  4. Grimaldi, David A. & Case, Gerard Ramon (1995). "A feather in amber from the Upper Cretaceous of New Jersey". American Museum Novitates 3126: 1–6. 
  5. Johansson, U.S. & Ericson, G.P. (2003). "Molecular support for a sister group relationship between Pici and Galbulae (Piciformes sensu Wetmore 1960)". J. Avian Biol. 34 (2): 185–197. DOI:10.1034/j.1600-048X.2003.03103.x. 
  6. Kotaka N and Matsuoka, S (2002). "Secondary users of Great Spotted Woodpecker (Dendrocopos major) nest cavities in urban and suburban forests in Sapporo City, northern Japan". Ornithological Science 1 (2): 117–122. DOI:10.2326/osj.1.117. 
  7. Moore, William S.; Weibel, Amy C. & Agius, Andrea (2006). "Mitochondrial DNA phylogeny of the woodpecker genus Veniliornis (Picidae, Picinae) and related genera implies convergent evolution of plumage patterns". Biol. J. Linn. Soc. 87 (4): 611–624. DOI:10.1111/j.1095-8312.2006.00586.x. 
  8. Schwab I (2002). "Cure for a headache". British Journal of Ophthalmology 86 (8): 843. DOI:10.1136/bjo.86.8.843. 

स्वयादिसँ

[सम्पादन]