बुद्ध धर्मया दर्शन
Appearance
बुद्ध धर्म हलिंया छगू मू धर्म ख। थ्व धर्मया दर्शन व सिद्धान्त द्वलंद्व दँ निसें पलिस्था व विकास जुयावयाच्वंगु दु।
बुद्ध धर्मया सिद्धान्त
[सम्पादन]
स्वंगु रत्न ( तिरत्न • त्रिरत्न )
[सम्पादन]
त्रिरत्न
- बुद्ध — गौतम बुद्ध, भगवान, जागृत, गुरु:
- सिद्ध ( अरहम् • अर्हत् )
- सम्म-सम्बुद्धो • सम्यक-संबुद्ध ) पूर्णिमा ( सम्मा-सम्बुद्धो )
- सत्य ज्ञान व आचरण में सिद्ध ( विज्जा-कारण सम्पन्नो • विद्या-कारण-संपन्ना )
- उदात्त ( सुगतो • सुगता )
- लोकज्ञ ( लोकविदु • लोक-विद् )
- अतुलनीय व्यक्तिओं के वशनीय नेता ( अनुत्तारो पुरिसा-दम्म-सारथी • पुरुष-दम्म-सारथी )
- देवमानुषाचार्य ( सत्था देव-मनुष्णं • शास्त देव-मनुष्णं )
- प्रबुद्ध ( बुद्धो )
- भगवान् ( भगवा • भगवत ) ।
- धम्म (धर्म) — बुद्ध द्वारा खोज, बोध व शिक्षा द्वारा सत्य, वैधानिकता व सद्गुण का ब्रह्माण्डीय सिद्धान्त; उगु सिद्धान्तया अभिव्यक्तिया रुपय् बुद्धया शिक्षा; ज्ञान व मुक्तिं चर्चा याइगु शिक्षा ।
- भगवत् ( स्वाक्खातो भगवता धम्मो • स्वाख्यात ) च सुपरिवर्तितः।।
- प्रत्यक्ष दृश्य ( सन्दिट्ठिको • संदृष्टिका )
- तत्काल ( अकालिको • अकालिका )
- छम्हसित वयाः स्वयेत सःतेगु ( एहि-पस्सिको • एहिपाश्यिका )
- अनुप्रयोग योग्य ( ओपनायिको • अवप्रणायिका )
- बुद्धिमानं व्यक्तिगत रुपं अनुभव यायेगु ( पच्चत्तं वेदितब्बो विञ्नुही • प्रत्यत्मं वेदितव्यो विञ्ञैः ) ।
- संघ (संघ) — आध्यात्मिक समुदाय, गुकिलि निगु पुचः दु (१) भिक्षु संघ, भिक्षु व भिक्षुणितेगु संघ व (२) कुलीन शिष्यतेगु आध्यात्मिक समुदाय
- भिंगु मार्गया अभ्यास ( सुपतिपन्नो भगवतो सावकसंघो ) ।
- सोझोमार्गया अभ्यास ( उजुपतिपन्नो भगवतो सावकसंघो ) ।
- सत्यमार्गया अभ्यास ( न्यायपतिपन्नो भगवतो सावकसंघो )
- उचित मार्गं अभ्यास यायेगु ( समिचिपतिपन्नो भगवतो सावकसंघो ) ।
- दानयोग्य ( आहुनेयो ) ।
- सत्कार योग्य ( पाहुनेयो )
- प्रसादयोग्य ( दक्खिणेयो )
- श्रद्धेय नमस्कारे ( अञ्ञ्जलिकारण्यो ) ।
- संसाराय पुण्यक्षेत्रं अद्वितीयं ( अनुत्तरम् पुञ्ञाक्खेट्तां लोकस्सा ) ।
चतुर आर्य सत्य ( चट्तारी अरियसच्चनी • चटवारी आर्यसत्यानी )
[सम्पादन]१. दुःखया आर्य सत्य ( दुक्ख अरिया सच्च )
[सम्पादन]- दुःख ( दुःख • दुःख ) — पूर्ण रुपं समझना ( परिन्नेय्य ) ।
- दुक्ख आन्तरिक दुःखया रुपय्, शारीरिक वा मानसिक पीडाया रुपय् ( दुक्ख-दुक्ख )
- परिवर्तन -दुक्ख ( विपरिणाम-दुक्ख )
- अप्रियसङ्ग ( अप्पियेहि सम्पायोगो )।
- सुखाय वियोग ( पियेहि विप्पयोगो )।
- यम्पिच्चं न लाभाति तम्पि ) यम्पिच्चं न प्राप्तिन्।
- शर्तित गठनया दुक्ख ( संखर-दुक्ख )
- पञ्चसमुच्चय ( पञ्चूपादानक्खन्ध ) ।
- भौतिक रुप ( रुप )
- भावना ( वेदना )
- धारणा ( सञ्ञा • संज्ञा )
- मानसिक गठन ( संखर • संस्कार )
- चेतना ( विज्ञान • विज्ञान )
- पञ्चसमुच्चय ( पञ्चूपादानक्खन्ध ) ।
२. दुःखया उत्पत्तिया आर्य सत्य ( दुक्ख समुदय अरिया सच्च ) ।
[सम्पादन]३. दुःखविन्न आर्यसत्य ( दुक्ख निरोध अरिया सच्च ) ।
[सम्पादन]- निर्वाण ( निब्बान • निर्वाण ) ( निरोध ) — साक्षात्कार होना ( सच्चिकटब्बा )
- अवशेषसहित निब्बान तत्त्व ( स-उपादिसेस निब्बानाधातु • सोपधिशेष-निर्वाण )
- अवशेष अवशेष नहीं निब्बान तत्त्व ( अनुपादिसेस निब्बानाधातु • निर्-उपधिशेष-निर्वाण ) — परिनिर्वाण ( परिनिर्वाण • परिनिर्वाण )
४. अभ्यासमार्गया आर्य सत्य दुःख निमन्ति ( दुक्ख निरोध गमिनी पतिपदा अरिया सच्च ) .
[सम्पादन]- आर्य अष्टांगिक मार्ग ( अरियो अट्ठङ्गिको मग्गो • आर्या 'अष्टाङ्ग मर्गः ) — विकसित ( भवेतब्ब )
- जवपाखे स्वयेगु
- पाय् छिगु आशय
- पाय् छिगु न्ववायेगु
- पाय् छिगु ज्याखँ
- सही जीवनयापन
- पाय् छिगु कुतः
- पाय् छिगु माइन्डफुलनेस
- पाय् छिगु एकाग्रता
अस्तित्वया स्वंगु लक्षण ( तिलक्षण • त्रिलक्षण )
[सम्पादन]अस्तित्वया स्वंगू चिं
- अस्थिरता ( अनिच्च • अनित्य )
- दुःख ( दुःख • दुःख )
- अनात्म ( अनात्ता • अनात्मान )
स्कन्ध
- पदार्थ (रूप) ( रुप )
- चतुर महातत्व ( महाभूत )
- पृथ्वी तत्त्व ( पठवी-धातु )
- लः (बाय् तरल) तत्त्व ( अपो-धातु )
- अग्नि (वा ताप) तत्त्व ( तेजो-धातु )
- वायु (वा वायु) तत्त्व ( वायो-धातु )
- चतुर महातत्व ( महाभूत )
- भाव ( वेदना ) २.
- सुखद अनुभूति ( सुखा ) ३.
- पीडामय भाव ( दुःख • दुःख ) २.
- न-पीडादायी-न-सुखद (तटस्थ) भाव ( अदुखं-असुखा )
- धारणा ( सञ्ञा • संज्ञा ) २.
- मानसिक गठन ( संखार • संस्कार ) — क्वय् स्वयादिसँ
- चेतना ( विज्ञान • विज्ञान ) २.
आश्रित उत्पत्ति ( पटिच्चसमुप्पाद • प्रतित्यसमुत्पाद )
[सम्पादन]थ्व / व अवस्थात्मिकता( इदप्पच्चयता )
[सम्पादन]क्वय् बियातःगु सूत्रय् न्ह्यथनातःकथं ब्रम्हाण्डय् दक्वं बस्तुया कारण प्रकृतिया बयान या ।
| थ्व गबले, व खः । इस्या उत्पत्तिं वस्या उत्पन्नति वति।। थ्व मखुबलय्, व मखु । थ्वया विरामं वया विराम जुइ । |
Imasmiṃ sati, idaṃ hoti. Imass’ uppādā, idaṃ uppajjati. Imasmiṃ asati, idaṃ na hoti. Imassa nirodhā, idhaṃ nirujjhati. |
झिंनिगू स्वापू ( निदान )
[सम्पादन]दुःख गथे यानाः ब्वलनी धकाः बयान याइ ।
- Ignorance (avijjā • avidyā)
- Not knowing suffering
- Not knowing the origin of suffering
- Not knowing the cessation of suffering
- Not knowing the way leading to the cessation of suffering
- Volitional formations (saṅkhāra • saṃskāra)
- Bodily formation
- Verbal formation
- Mental formation
- Consciousness (viññāṇa • vijñāna)
- Eye-consciousness
- Ear-consciousness
- Nose-consciousness
- Tongue-consciousness
- Body-consciousness
- Mind-consciousness
- Mind and body (nāmarūpa)
- Mind (nāma)
- Feeling (vedanā)
- Perception (saññā • samjñā)
- Volition (cetanā)
- Contact (phassa)
- Attention (manasikāra)
- Body/materiality/form (rūpa)
- Four Great Elements
- Earth — solidity
- Water — fluidity
- Fire — heat
- Wind — oscillation
- Four Great Elements
- Mind (nāma)
- Six sense bases (saḷāyatana • ṣaḍāyatana)
- Eye-base
- Ear-base
- Nose-base
- Tongue-base
- Body-base
- Mind-base
- Contact (phassa • sparśa)
- Eye-contact
- Ear-contact
- Nose-contact
- Tongue-contact
- Body-contact
- Mind-contact
- Feeling (vedanā)
- Feeling born of eye-contact
- Feeling born of ear-contact
- Feeling born of nose-contact
- Feeling born of tongue-contact
- Feeling born of body-contact
- Feeling born of mind-contact
- Craving (taṇhā • tṛṣṇā)
- Craving for forms
- Craving for sounds
- Craving for odors
- Craving for flavors
- Craving for tangibles
- Craving for mind-objects
- Clinging (upādāna)
- Clinging to sensual pleasures (kāmupādāna)
- Clinging to views (diṭṭhupādāna)
- Clinging to rituals and observances (sīlabbatupādāna)
- Clinging to a doctrine of self (attavādupādāna)
- Being (bhava)
- Sense-sphere being
- Fine-material being
- Immaterial being
- Birth (jāti)
- Old age and death (jarāmaraṇa)
दुःखं पिहां वयेगु लँपुया बयान याइ ।
- दुःख ( दुःख • दुःख )
- श्रद्धा ( सद्ध • shradha )
- आनन्द ( पामोज्ज )
- ग्रहण ( पीति • प्रीति )
- शान्ति ( पस्सद्धि )
- सुख ( सुखा )
- एकाग्रता ( समाधि )
- वस्तुया ज्ञान व दृष्टि गथे खः अथे हे खः ( यथाभूत-ज्ञान-दशन )
- सांसारिक जीवनलिसे विमोह ( निब्बिडा )
- अभाव ( विराग )
- स्वतन्त्रता ( विमुत्ति )
- कलंकविनाशन का ज्ञान ( आसव-खये-न्याना )
कर्म (कम्म)
[सम्पादन]बुद्ध धर्मय् कर्म
- Definition — volitional action, considered particularly as a moral force capable of producing, for the agent, results that correspond to the ethical quality of the action; thus good karma produces happiness, and bad karma produces suffering
- Result of karma (vipāka)
- Intention (cetanā)
- Wholesome intention (kusala)
- Unwholesome intention (akusala)
- Three doors of action (kammadvara)
- Body — Bodily acts
- Speech — Verbal acts
- Mind — Mental acts
- Roots (mula)
- Unwholesome
- Greed (lobha • raga)
- Hatred (dosa • dvesha)
- Delusion (moha)
- Wholesome
- Nongreed (alobha) — renunciation, detachment, generosity
- Nonhatred (adosa) — loving-kindness, sympathy, gentleness
- Nondelusion (amoha) — wisdom
- Unwholesome
- Courses of action (kammapatha)
- Unwholesome
- Bodily
- Destroying life
- Taking what is not given
- Wrong conduct in regard to sense pleasures
- Verbal
- False speech
- Slanderous speech
- Harsh speech
- Idle chatter
- Mental
- Covetousness
- Ill will
- Wrong view
- Bodily
- Wholesome
- Bodily
- Abstaining from destroying life
- Abstaining from taking what is not given
- Abstaining from wrong conduct in regard to sense pleasures
- Verbal
- Abstaining from false speech
- Abstaining from slanderous speech
- Abstaining from harsh speech
- Abstaining from idle chatter
- Mental
- Being free from covetousness
- Being free from ill will
- Holding right view
- Bodily
- Unwholesome
- Function
- Reproductive kamma (janaka kamma) — that which produces mental aggregates and material aggregates at the moment of conception
- Supportive kamma (upatthambhaka kamma) — that which comes near the Reproductive Kamma and supports it
- Obstructive kamma (upapiḍaka kamma) — that which tends to weaken, interrupt and retard the fruition of the Reproductive Kamma
- Destructive kamma (upaghātaka kamma) — that which not only obstructs but also destroys the whole force of the Reproductive Kamma
- Order to take effect
- Weighty kamma (garuka kamma) — that which produces its results in this life or in the next for certain
- Five heinous crimes, causing rebirth in hell immediately after death (ānantarika-kamma)
- Intentionally killing one's father (patricide)
- Intentionally killing one's mother (matricide)
- Intentionally killing an arahant
- Maliciously causing blood to flow from the body of a Buddha
- Creating a schism in the sangha
- Five heinous crimes, causing rebirth in hell immediately after death (ānantarika-kamma)
- Proximate kamma (āsanna kamma) — that which one does or remembers immediately before the dying moment
- Habitual kamma (āciṇṇa kamma) — that which one habitually performs and recollects and for which one has a great liking
- Reserve kamma (kaṭattā kamma) — refers to all actions that are done once and soon forgotten
- Weighty kamma (garuka kamma) — that which produces its results in this life or in the next for certain
- Time of taking effect
- Immediately effective kamma (diţţhadhammavedaniya kamma)
- Subsequently, effective kamma (upapajjavedaniya kamma)
- Indefinitely effective kamma (aṗarāpariyavedaniya kamma)
- Defunct kamma (ahosi kamma)
- Place of taking effect
- Immoral (akusala) kamma pertaining to the sense-sphere (kamavacara)
- Moral (kusala) kamma pertaining to the sense-sphere (kamavacara)
- Moral kamma pertaining to the form-sphere (rupavacara)
- Moral kamma pertaining to the formless-sphere (arupavacara)
- Niyama Dhammas
- Utu Niyama — Physical Inorganic Order (seasonal changes and climate), the natural law pertaining to physical objects and changes in the natural environment, such as the weather; the way flowers bloom in the day and fold up at night; the way soil, water and nutrients help a tree to grow; and the way things disintegrate and decompose. This perspective emphasizes the changes brought about by heat or temperature
- Bīja Niyama — Physical Organic Order (laws of heredity), the natural law pertaining to heredity, which is best described in the adage, "as the seed, so the fruit”
- Citta Niyama — Order of Mind and Psychic Law (will of mind), the natural law pertaining to the workings of the mind, the process of cognition of sense objects and the mental reactions to them
- Kamma Niyama — Order of Acts and Results (consequences of one's actions), the natural law pertaining to human behavior, the process of the generation of action and its results. In essence, this is summarized in the words, "good deeds bring good results, bad deeds bring bad results”
- Dhamma Niyama — Order of the Norm (nature's tendency to produce a perfect type), the natural law governing the relationship and interdependence of all things: the way all things arise, exist and then cease. All conditions are subject to change, are in a state of affliction and are not self: this is the Norm
पुनर्जन्म ( पुनभव • पुनर्भव )
[सम्पादन]- संसार — अर्थ. , "भटकाव," लुइके मफइगु शुरुवात मदुगु पुनर्जन्मया चक्र, अज्ञानता व तृष्णां निरन्तरता बियाच्वंगु
बौद्ध ब्रह्माण्ड विज्ञान
[सम्पादन]बौद्ध ब्रम्हाण्ड विज्ञान

- खुगू क्षेत्र
- स्वर्ग ( सग्ग )
- तुसिता — कामधातुया षडेवलोकं एक ।
- तावतींसा — कामधातुया स्वर्गया पञ्चम, व स्वर्गया सर्वोच्च जो संसारया शेष भागनाप भौतिक स्वापू तयातइ ।
- स्वर्गया प्यम्ह जुजुपिं
- अर्धदेव क्षेत्र ( असुर )
- मानव क्षेत्र ( मनुसत्ता )
- पित्याःम्ह भूत क्षेत्र ( पेत • प्रेत )
- पशु क्षेत्र
- नरक ( निराय • नरक )
- अविचि — नरक क्षेत्रया दकलय् क्वय् या तह
- स्वर्ग ( सग्ग )
- अस्तित्वया स्वंगू तल ( तिलोक • त्रिलोक ) ।
- कामलोक ( कामलोक )
- रूपको संसार ( रुपालोक )
- अरूपलोक ( अरूपलोक ) संसार ।
- दश आध्यात्मिक क्षेत्र
- बुद्धत्व
- बोधिसत्व — बोधिसत्वत्व
- प्रत्येकबुद्ध — साक्षात्कार
- सावकबुद्ध — सिकाइ
- देव — स्वर्ग
- असुर — व्यामोह ईष्र्या
- बौद्ध धर्ममा मनुष्य — मानवता
- बौद्ध धर्मय् प्राणी — पशुत्व
- प्रेता — पित्या
- नर्क — नर्क
इन्द्रिय आधार ( आयतन )
[सम्पादन]अयतन ४.
६ महातत्व ( धातु )
[सम्पादन]- पृथ्वी तत्त्व ( पठवी-धातु )
- लः (बाय् तरल) तत्त्व ( अपो-धातु )
- अग्नि तत्त्व ( तेजो-धातु )
- वायु (वा वायु) तत्त्व ( वायो-धातु )
- अन्तरिक्ष तत्त्व ( अकाश-धातु )
- चेतना तत्त्व ( विञ्णा-धातु )
इन्द्रिय
- ६ संवेदी संकाय ३.
- मिखा / दृष्टि संकाय ( चक्ख-उन्द्रिय )
- न्हाय् पं / श्रवण संकाय ( सोत-इन्द्रिया )
- न्हाय् / गन्ध संकाय ( ghān-indriya )
- जिब्रो / सवाः संकाय ( जीव-इन्द्रिय )
- शरीर / संवेदनशीलता संकाय ( kāy-indriya )
- चित्त संकाय ( मनु-इन्द्रिय )
- स्वंगू भौतिक संकाय
- न्यागू भावना संकाय
- भौतिक सुख ( सुख-इन्द्रिय )
- शारीरिक वेदना ( दुक्ख-इन्द्रिय )
- मानसिक आनन्द ( सोमनास-इन्द्रिय )
- मानसिक दुःख ( दोमनास्स-इन्द्रिय )
- उदासीनता ( उपेख-इन्द्रिय )
- पंच आध्यात्मिक संकाय ३.
- स्वंगू अन्तिम-ज्ञान संकाय
- बिचाः यानाः "जिं अज्ञातयात सीके" ( anaññāta-ñassāmīt-indriya )
- ग्नोसिस ( aññ-indriya )
- यो ज्ञात ( aññātā-vindriya )।
मानसिक कारक ( चेतसिका • चैतासिका )
[सम्पादन]थेरवाद अभिधम्म
[सम्पादन]- Seven universal mental factors common to all; ethically variable mental factors common to all consciousnesses (sabbacittasādhāraṇa cetasikas)
- Contact (phassa)
- Feeling (vedanā)
- Perception (saññā)
- Volition (cetanā)
- One-pointedness (ekaggatā)
- Life Faculty (jīvitindriya)
- Attention (manasikāra)
- Six occasional or particular mental factors; ethically variable mental factors found only in certain consciousnesses (pakiṇṇaka cetasikas)
- Application of thought (vitakka)
- Examining (vicāra)
- Decision (adhimokkha)
- Energy (viriya)
- Rapture (pīti)
- Wholesome desire (chanda)
- Fourteen unwholesome mental factors (akusala cetasikas)
- Four universal unwholesome mental factors (akusalasādhāraṇa):
- Delusion (moha)
- Lack of shame (ahirika)
- Disregard for consequence (anottappa)
- Restlessness (uddhacca)
- Three mental factors of the greed-group (lobha):
- Greed (lobha)
- Wrong view (diṭṭhi)
- Conceit (māna)
- Four mental factors of the hatred-group (dosa)
- Hatred (dosa)
- Envy (issā)
- Miserliness (macchariya)
- Regret (kukkucca)
- Other unwholesome mental factors
- Sloth (thīna)
- Torpor (middha)
- Doubt (vicikicchā)
- Four universal unwholesome mental factors (akusalasādhāraṇa):
- Twenty-five beautiful mental factors (sobhana cetasikas)
- Nineteen universal beautiful mental factors (sobhanasādhāraṇa):
- Faith (saddhā)
- Mindfulness (sati)
- Shame at doing evil (hiri)
- Regard for consequence (ottappa)
- Lack of greed (alobha)
- Lack of hatred (adosa)
- Balance, neutrality of mind (tatramajjhattatā)
- Tranquillity of mental body (kāyapassaddhi)
- Tranquillity of consciousness (cittapassaddhi)
- Lightness of mental body (kāyalahutā)
- Lightness of consciousness (cittalahutā)
- Softness/malleability of mental body (kāyamudutā)
- Softness/malleability of consciousness (cittamudutā)
- Readiness/wieldiness of mental body (kāyakammaññatā)
- Readiness/wieldiness of consciousness (cittakammaññatā)
- Proficiency of mental body (kāyapāguññatā)
- Proficiency of consciousness (cittapāguññatā)
- Straightness/rectitude of mental body (kāyujukatā)
- Straightness/rectitude of consciousness (cittujukatā)
- Three Abstinences (virati):
- Right speech (sammāvācā)
- Right action (sammākammanta)
- Right livelihood (sammā-ājīva)
- Two Illimitables (appamañña):
- Compassion (karuṇā)
- Sympathetic joy (muditā)
- One Faculty of wisdom (paññindriya):
- Wisdom (paññā • prajñā)
- Nineteen universal beautiful mental factors (sobhanasādhāraṇa):
- न्यागू सार्वभौमिक मानसिक कारक ( सर्वत्रग ) सकसितं साझा :
- स्पर्श — सम्पर्क, सम्पर्क चेतना, इन्द्रिय प्रभाव, स्पर्श
- वेदना — भाव, अनुभूति
- संज्ञान — अनुभूति
- सेताना — इच्छा
- मानसिकार — ध्यान
- न्यागू निर्धारक मानसिक कारक ( विषायनीयत ):
- <i id="mwB-A">चन्द</i> — इच्छा (कर्म करना), आशय, रुचि
- अधिमोक्ष — निर्णय, हित, दृढ विश्वास
- <i id="mwB-Y">स्मृति</i> — मननशीलता
- प्रज्ञा — प्रज्ञा
- समाधि — एकाग्रता
- एकादश सदाचार ( कुशल ) मानसिक कारक
- <i id="mwB_M">श्राद्ध</i> — श्रद्धा
- <i id="mwB_Y">ह्री</i> — आत्मसम्मान, विवेकशीलता, लज्जाबोध ।
- अपत्रप्य — शिष्टाचार, परिणामया निंतिं सम्मान
- आलोभा — अससक्ति
- अद्वेष — अआक्रामकता, समता, घृणाया अभाव
- अमोहा — अभ्रमितता
- वीर्य — परिश्रम, प्रयास
- प्रश्रब्धि — प्लान्सि
- अप्रमाद — विवेकशीलता
- उपेक्ष — समता
- अहिंसा — अहानिर्यता ।
- ६ मूल मानसिक अपवित्रता ( मुलक्लेश ):
- <i id="mwCBg">राग</i> — आसक्ति
- प्रतिघ — क्रोध
- अविद्या — अज्ञान
- मान — घमण्ड, घमण्ड
- विचिकित्स — शंका
- <i id="mwCCc">दृष्टि</i> — गलत दृष्टि
- बीस द्वितीयक अपवित्रता ( उपक्लेश ):
- क्रोध — क्रोध, क्रोध
- उपनाहा — आक्रोश
- म्राक्ष — गुप्ता, धूर्तता-गुटाण
- प्रदाशा — क्रोधता
- इर्ष्या — ईर्ष्या, ईष्र्या
- मत्सर्य — कंजूस, लोभ, कंजूस
- माया — स्वांग, छलकपट
- शाथ्या — पाखण्ड, बेइमानी
- मादा — आत्म-मोह, मानसिक मुद्रास्फीति, आत्म-सन्तुष्टि
- विहिंसा — द्वेष, वैमनस्य, क्रूरता, हिंसाया नियत ।
- आह्रिक्या — लज्जाहीनता, चेतनहीनता, निर्लज्जता
- अनापत्रप्य — उचितताया अभाव, अवहेलना, निर्लज्जता
- स्त्यान — सुस्तता, विषाद
- औद्धत्य — उत्तेजना, उत्तेजना
- आश्रद्ध्य — श्रद्धाया अभाव, विश्वासया अभाव
- कौसीद्यः — आलस्य, आलस्यता
- प्रमाद — लापरवाही, लापरवाही, चिन्ता
- मुषितस्मृतिता — विस्मरण्यता
- आसंप्रजन्य — असतर्कता, असावधानता
- विक्षेप — विचलन, विक्षेपता
- प्यंगू हिलावनीगु मानसिक कारक ( अनियत ) :
- कौकृत्य — पश्चाताप, चिन्ता,
- मिद्ध — निद्रा, निद्रा
- वितार्क — अवधारणा, चयनात्मकता, जाँच
- विचार — विवेक, विमर्शात्मकता, विश्लेषण
मन व चेतना
[सम्पादन]- चित्त — मन, मानसिकता, वा मनया अवस्था
- सेतासिका — मानसिक कारक
- मानस — मन, सामान्य चिन्तन संकाय
- चेतना ( विञ्णा )
- मनधारा ( चित्त-संतान ) — चेतना का क्षण-क्षण निरन्तरता
- भवंग — थेरवाद में मन का अति मौलिक पक्ष
- ज्योतिष चित्त ( पभास्सर चित्त )
- चेतना-मात्र ( विञ्ञाप्ति-मत्रता )
- अष्ट चेतना ( अष्टविज्ञान )
- मिखा-चेतना - दृश्य इन्द्रिय अंगं ज्वनाः स्वयेगु
- न्हाय् पं - चेतना - श्रवण इन्द्रिय अंगं ग्रहण याइगु श्रवण
- न्हाय् पं - चेतना - घ्राण अंगया माध्यमं गन्ध कायेगु
- जिब्रो-चेतना - सवाःया अंगपाखें अनुभूति जुइगु सवाः
- विचार-चेतना – संस्कृत भाषाय् " मन बानर " धकाः म्हसीकातःगु मनया पक्ष; विचारया चेतना
- म्हया चेतना - छ्यंगुलिइ थिइगु, थिइगुपाखें स्पर्शया भावना थुइकेगु
- मन चेतना – अस्पष्टता-चेतना – छगू चेतना गुकिं आशंकाया माध्यमं बाधा, विष, कर्म गठनयात मुंकी ।
- भण्डार-घर चेतना ( ālāyavijñāna ) — बीज चेतना, चेतना गुकि मेगु न्हेगुया आधार ख
- मानसिक प्रसार ( papañca • prapañca ) — सदां विस्तारित भाषा व अवधारणातेत छ्यला संसारया भ्रमित अवधारणाकरण
- माकः मन — अशान्त, अशान्त मन
प्रबोधनया पंगःत
[सम्पादन]- Taints (āsava)
- Sensual desire (kāmāsava)
- Becoming (bhavāsava)
- Wrong view (diṭṭhāsava)
- Ignorance (avijjāsava)
- Defilements (kilesa • kleśā)
- Three defilements
- Greed (lobha • rāga)
- Hatred (aversion) (dosa • dvesha)
- Delusion (moha)
- Round of defilements (kilesa-vaṭṭa)
- Ignorance (avijjā • avidyā)
- Craving (taṇhā • tṛṣṇā)
- Clinging (upādāna)
- Three defilements
- Four perversions of view, thought and perception (vipallasa)
- Taking what is impermanent (anicca • anitya) to be permanent (nicca • nitya)
- Taking what is suffering (dukkha • duḥkha) to be happiness (sukha)
- Taking what is nonself (anattā • anātman) to be self (attā • ātman)
- Taking what is not beautiful (asubha) to be beautiful (subha)
- Five hindrances (pañca nīvaraṇā) — the main inner impediments to the development of concentration and insight
- Sensual desire (kāmacchanda) — craving for pleasure to the senses
- Ill-will (vyāpāda) — feelings of malice directed toward others
- Sloth and torpor (thīna-middha) — half-hearted action with little or no energy
- Restlessness and remorse (uddhacca-kukkucca) — the inability to calm the mind
- Doubt (vicikicchā) — lack of conviction or trust
- Latent tendencies (anusaya)
- Sensual passion (kāma-rāga)
- Resistance (patigha)
- Views (diṭṭhi)
- Doubt (vicikicchā)
- Conceit (māna)
- Craving for continued existence (bhavarāga)
- Ignorance (avijjā • avidyā)
- Ten Fetters (saṃyojana)
- Identity view (sakkāyadiṭṭhi) — the view of a truly existent self either as identical with the five aggregates, or as existing in some relation to them
- Eternity-belief (sassata-diṭṭhi)
- Annihilation-belief (uccheda-diṭṭhi)
- Doubt (vicikicchā) — doubt about the Buddha, the Dhamma, the Saṅgha, or the training
- Wrong grasp of rules and observances (sīlabbata-parāmāsa) — the belief that mere external observances, particularly religious rituals and ascetic practices, can lead to liberation
- Sensual lust (kāmacchando)
- Ill will (vyāpādo)
- Desire for existence in the form realm (rūparāgo)
- Desire for existence in the formless realm (arūparāgo)
- Conceit (māna)
- Restlessness (uddhacca)
- Ignorance (avijjā • avidyā)
- Identity view (sakkāyadiṭṭhi) — the view of a truly existent self either as identical with the five aggregates, or as existing in some relation to them
निताजिया सुख ( सुखा )
[सम्पादन]- शरीर सुख ( कायसुखा )
- मानसिक सुख ( चित्तसुख )
निताजिया भाव
[सम्पादन]- कम्म भाव — चतुर उपादनां कारण कम्म
- उपपत्ति भाव — पुनर्जन्म भाव ३.
संसारया निम्ह संरक्षक ( सुक्का लोकपाल )
[सम्पादन]- मभिंगु ज्या यायेत लज्जा ( हिरि )
- मखुगु ज्याया लिच्वःया ग्याःचिकु ( ओत्तप्पा )
स्वंगू घमण्ड
[सम्पादन]- "जि बांलाः"
- "जि बराबर खः"
- "जि अझ बांमलाः"
स्वंगू अडान
[सम्पादन]स्वंगू प्राथमिक आज्जु
[सम्पादन]- थःगु नैतिक प्रतिबद्धता व सामाजिक दायित्व पूवंकाः प्राप्त जुइगु थुगु वर्तमान जीवनय् प्रत्यक्ष रुपं खनेदइगु कल्याण व सुख ( दीत्था-धम्म-हितासुखा )
- पुण्य कर्मय् संलग्न जुयाः प्राप्त जुइगु लिपाया जीवन सम्बन्धी कल्याण व सुख ( सम्प्रायिक-हितासुख )
- अन्तिम भिंगु वा परम लक्ष्य, निब्बान, पुनर्जन्मया चक्रं अन्तिम मुक्ति, कुलीन अष्टगुण मार्ग ( परमत्थ ) विकास यानाः प्राप्त जुइ ।
धर्मया स्वंगू विभाजन
[सम्पादन]- अध्ययन ( परियत्ति )
- अभ्यास ( पतिपत्ति )
- साक्षात्कार ( पतिवेध )
प्यताजिया पोषण
[सम्पादन]- भौतिक नसा [स्थूल बाय् सूक्ष्म] ( कबालिन्कारो )
- स्वापू ति ( फासो डुटियो )
- मानसिक इच्छा ( मानोसान्सेटाना )
- चेतना ( विज्ञान • विज्ञान )
प्यंगू प्रकारया अधिग्रहण ( उपाधि )
[सम्पादन]- पञ्चसमुच्चय ( खन्ध • स्कन्ध )
- अपवित्रता ( किलेस • क्लेशा )
- स्वैच्छिक गठन ( संखार • संस्कर )
- कामच्चण्डं कामभोगं
अष्ट संसार अवस्था
[सम्पादन]- "अष्ट सांसारिक वायु" समानताया चर्चाय् सन्दर्भित ( उपेक्खा, उपेक्खा )
सत्य ( सच्च • सत्य )
[सम्पादन]- चतुर आर्य सत्य ( चट्तारि अरियासच्च्चनी • चट्तवारि आर्यसत्यानि )
- दुःख ( दुःख • दुःख )
- दुःखया कारण ( समुदय )
- दुःख विमन्न ( निरोध )
- दुःख विमन्नय मार्ग ( मग्ग • मार्ग )
- निगू सत्य सिद्धान्त
- पारम्परिक सत्य ( सम्मुतिसच्च • सम्वृतिसत्य )
- परम सत्य ( परमत्थसच्च • परमार्थसत्य )
उच्च ज्ञान ( अभिञ्या • अभिज्न )
[सम्पादन]अभिज्ञा
- ६ ताजिया उच्च ज्ञान ( चलाभिन्ना )
- अलौकिक शक्ति ( इद्धि )
- म्हयात यक्वय् गुणन यानाः हानं छगूय् गुणन यायेगु
- थःगु इच्छा कथं खनेदइगु व तनावनीगु ।
- अन्तरिक्ष थें ठोस बस्तुया दथुइ वनाच्वन ।
- लः दुने थें जमिनय् थहां वनेगु व दुबितयेगु क्षमता ।
- जमिन थें लःया क्वय् न्यासि वनेगु ।
- सर्गतं ब्वयाच्वन ।
- गुगुं नं तापाक्क च्वंगु बस्तुयात थिइगु ( तिमिला बाय् सुर्द्यःयात नं)
- शरीर सहित वा मदयेक मेगु संसारय् यात्रा ( ब्रह्माया संसार थें)
- दिव्य न्हाय् पं ( दिब्बा-सोता ), अर्थात्, स्पष्ट श्रवण
- मन-भेदक ज्ञान ( सेतो-परिया- ṇ अ ),
- थःगु न्हापाया निवासयात लुमंकेगु ( पुब्बे-निवासनुस्सती ), अर्थात् थःगु हे विगतया जीवनयात लुमंकेगु
- दिव्य मिखा ( दिब्बा-चक्खु ), अर्थात् मेपिनिगु कर्मिक गन्तव्य सीकेगु
- मानसिक मादक पदार्थया विलुप्त जुइगु ( सावक्खाय ), गुकी अरहन्तशिप जुइ ।
- अलौकिक शक्ति ( इद्धि )
- तीन ज्ञान ( तेविज्ज )
- पुर्ब्वे निवासनुस्सति स्वस्मरणं।।
- दिव्य मिखा ( दिब्बा-चक्खु )
- मानसिक नशाया विलुप्त जुइगु ( āsavakhhaya )
फल
- समता ( उपेक्ष, उपेक्ष ) २.
- निर्भयता ( निभवाय ) २.
- दुःख व दुःखं मुक्ति ( असुखाचादुक्खा )
- ध्यानात्मक अवशोषण ( समाधि ) २.
- म्हं पिनेया अनुभव ( मनोमाया )
- क्लेरअडियन्स ( दिब्बा-सोता )
- अन्तर्ज्ञान व मानसिक टेलिप्याथी ( सेतो-परिया-न्याना )
- न्हापाया जीवनया लुमन्ति ( पतिसंधि ) ३.
- स्पष्ट दृष्टि ( दिब्बा-चक्खु )
- मानसिक किण्वनया अन्त्य ( समाथा )
महायान व वज्रयानया विशिष्ट अवधारणा
[सम्पादन]
- बर्दो — मध्यवर्ती राज्य
- शिनाय बार्दो – थुगु जीवनया बार्दो
- मिलम बार्डो – म्हगसया बार्डो
- सम्तेन बार्दो – ध्यानया बार्दो
- चिक्खै बार्दो – सीगु बार्दो
- चोन्यिद बार्दो – धर्मताया बार्दो
- सिदपाई बर्दो – अस्तित्वया बर्दो
- बोधिचित्त — बुद्धत्व प्राप्तिता कामना
- बोधिसत्व — बोधिचित्त उत्पन्न जूम्हेसित बीगु नां
- बुद्ध-प्रकृति — मनया शुद्धतम गहराई दुनेया अमर शक्तिया तत्त्व, सकल संवेदनशील प्राणीइ उपस्थित, जागरण व बुद्ध जुइगु हेतु
- द्जोग्चेन — प्रत्येक संवेदनशील प्राणीया प्राकृतिक, आदिम अवस्थाया प्राकृतिक अवस्था
- सनातन बुद्ध
- लङ्ग (तिब्बती बौद्ध धर्म)
- शुद्ध भूमि
- इन्द्रधनुषया म्ह — लां दयेकूगु मखु, तर शुद्ध जः दुगु म्ह, सूक्ष्म म्ह
- स्वभाव — आन्तरिक प्रकृति
- तथाता/धर्माता
- धर्मधातु — सत्य क्षेत्र
- ४ धर्मधातु
- धर्मधातु — सत्य क्षेत्र
- टेर्मा
- स्वंगू जः
- लामा
- ईष्ट-देव(ता) — यिदं
- डाकिनी / धर्मपाल
- त्रिकाय २.
- निर्माणकाय
- सम्भोगकाय
- धर्मकाय २.
- उपाय — कुशल
- न्यागू बुद्धि
- शून्यता ( सुन्नाता • शून्यता )
- मध्य मार्ग ( majjhimā paṭipadā • मध्यमा-प्रतिपद )
- कामेसु कामसुखाअल्लिका चरम कामभोगं बहार जुइगु ।
- आत्म-मृत्युया चरमयात त्वःतेगु ( अत्त-किलामाथा )
- संवेदनशील जीव ( सत्त • सत्व )